Maminko, kde máš miminko aneb proč není spoKOJENÉ?

Milí příznivci,

mám pro Vás radostnou zprávu, narodil se nám další syn, při té příležitosti vystavuji 20% slevový kód na vše na eshopu, a to s  kódem VJ2018 (vkládá se v pokladně eshopu).
Třetí děťátko je opravdu za odměnu, protože už jako ostřílené matky naprosto přesně víte, co a jak a nebojíte se na novorozence sáhnout (jako u prvního).

Pobyt v porodnici mě dovedl k myšlenkám, které by měla vědět každá maminka, především svého prvního miminka, a to že už v porodnici na Vás dva čeká spousta pastí. Tak vznikl tento článek.

Stejný pokoj na oddělení šestinedělí ve mně vyvolaly silné vzpomínky na pobyt s první dcerkou. Rovněž chování sestřiček k ostatním dvěma maminkám, které tam s námi pobývaly. Běžná praxe v porodnicích, často s fatálními následky pro kojení a vůbec spokojenost Vašeho miminka.

Na co si dát pozor:

  1. “Maminko, my Vám to miminko přineseme ráno, ať se v klidu vyspíte. To víte, potom už se nevyspíte!”, no a pokud jste jako prvorodička zatvrzelá a nechcete, dodají: “No ono bude blinkat plodovou vodu, raději ho dejte k nám!”
    Představte si, že jste novorozenec, celou dobu jste byli někde namačkaní a cítili jste se v bezpečí, v teple, s plným bříškem. Najednou jste vpadli do studeného světa a všechno je jinak. Pokud pominu veškeré fyziologické děje, které se v těle novorozence odehrávají během prvních okamžiků na světě. Jedině co potřebuje, cítit svou mámu, cítit doteky, cítit že je v bezpečí, slyšet tlukot srdce, které zná, slyšet hlas, který zná a který ho uklidňuje, prostě nepotřebuje nic než “Mámu”!
    Co myslíte, že se s dětmi na oddělení šestinedělí děje, když je tam necháte přes noc?! Ano, novorozenec sice hodně spí, ale když zrovna nespí, zoufale pláče o pomoc, které se mu od sester rozhodně nedostane, víte proč? Tam je totiž jen další uzlík, který nikoho nezajímá, a tak prožije první noc. A protože sestřičky mají rády klid (od srdcervoucího pláče) je běžnou praxí, že dostane novorozeně nějaký dokrm (a už jedeme v alergiích).
    A co se děje s mámou bez miminka, věřte mi, že budete dělat všechno jen ne spát, porod je natolik důmyslný proces, že se Vám vyplaví tolik endorfinů, které Vám spát prostě nedovolí (navíc jste na oddělení šestinedělí, kde v noci každou chvíli pláčou jiná miminka – pořád).
    Druhý den Vám miminko donesou, až se sestřičkám bude chtít, často čekáte dloouho. A maminko, teď zkuste kojit, tu maličkou zlomenou bytost, která si prožila po porodu další peklo v podobě osamění, prázdna a chladného světa
    Nechce se přisát? Ale to je v pořádku, každé novorozeně má zásoby na 48 hodin, to je v pohodě, zkoušejte to a buďte v klidu. Jenže miminko pláče a odtahuje se a přisát se nechce, i když přece každý savec má sání jako základní reflex! A tak miminko zoufale pláče a maminky, vůbec netuší co se svým miminkem dělat jako by někdo přetrhl to kouzelné pouto!
    Sestřičky se snaží pomoc a radí – jak správně kojit, jenže miminko neustále odmítá, čím déle to trvá, tím těžší je pro malého novorozence se přisát, protože prsa jsou nalitá a už není snadné se přisát, i kdyby miminko chtělo.
    Opět tu jsou sestřičky a rády pomohou s dokrmem, tím ovšem pomohou tak sobě a ostatním maminkám na pokoji, že bude chvíli klid, než bude maličké znovu plakat s bolestmi bříška. Ochotně Vám poradí, co vše si máte nakoupit, kojící kloboučky, odsávačku, raději rovnou umělé mléko s lahvičkou, atd.
    Maminky končí úplně vyřízené, rozčílené, cítí se neschopné kojit své dítě a miminko neustále pláče. Propast se prohlubuje a hledání cesty ke svému prvorozenému je těžší a těžší.
  2. Svázané ruce 
    Další běžnou praxí je svazování ručiček novorozenů plenou a ještě do zavinovačky. Argument je, aby se nepoškrábali nebo dokonce “on to tak má rád, cítí se jako u Vás v bříšku”.
    Asi ne, představte si to miminko v bříšku a vzpomeňte si na pár ultrazvuků, nevím jak Vaše děti, ale moje tedy vždy měly okolo hlavičky ručičky, často dumlaly prstíky, chytaly se za hlavu atd. Ty ručičky pro ně jsou jakási jistota, něco čím se miminko uklidňuje. A teď si představte, že vyleze ven, vše se změní a ještě mu svážou ručičky. Už první dcera byla natolik silná, že si ručičky vždy brzy vyndala i když jsem dbala doporučení a po každém přebalení je zabalovala do té pleny do zavinovačky. Po pár dnech (ještě v porodnici) jsem přestala a dcera byla hned spokojenější, to se nedá říci o sestřičkách a doktorech. U obou synů to byla první věc, co jsem udělala, když se ke mně dostali.
    A k tomu poškrábání – ano, škrábnou se, ale to, že jim budete zavazovat ruce nebo jim dávat rukavičky ničemu nepomůže – jednoho dne je sundáte a stejně se poškrábou. Naopak pokud se škrábne novorozeně, rychle se naučí, že si má dávat pozor, navíc se kůže novorozence zázračně rychle hojí a za pár hodin není nic vidět.
    Důležitá věc, kterou novorozeně ručičkami signalizuje (saje a dumlá ručičku), že má hlad! Jak zjistíte, že má dítě hlad, když neumí mluvit a je svázané? Takto rovnou zjistíte, že je dítě hladové aniž by mělo takový hlad, že by muselo plakat.
  3. Dítě v posteli
    V porodnici nejste na dovolené, není to ideální místo pro čtení knih nebo korzování po chodbách. Je to prostě čas vytyčený pouze pro Vás a Vaše miminko. Buďte s ním co nejvíc, nemusíte vůbec nic, jen je důležité být tu jen a jen pro Vaše miminko. Pokud můžete mějte ho neustále u sebe v posteli, v náručí, na klíně, jak jen to jde. Potřebuje kontakt, potřebuje Vás cítit, teplo, hlas, srdce – prostě svou MÁMU!
    Velmi často se, ale setkáte s negativní reakcí sestřiček i doktorů, protože postel, ve které s miminkem jste – je – INFEKČNÍ!! Představte si to a Vy do toho položíte své dítě! Ano, pokud to půjde, opravdu nedávejte miminko do části postele, kde se mohou objevit očistky. Ale i kdyby – pochází ze stejných míst jako ono miminko, ale pšt, to raději nikomu neříkejte! 🙂
  4. Technika kojení
    Nesmírně důležitá část je technika kojení, každá sestřička radí něco jiného. Nejjednodušší rada, kterou jsem dostala s první dcerou od paní, která už měla druhé dítě a viděla naše zoufalé pokusy – “kojte, tak aby miminko bylo vždy kolmo pusinkou na prso”! Na radu sester jsme zkoušely všemožné psí kusy od rugbyového držení přes další a další držení.
    Opravdu osvědčená a výborná “poloha na kojení” je vleže, plně naplňuje požadavek: “kojte tak, aby kojení bylo příjemné Vám i Vašemu dítěti”, vleže se dobře kojí, protože vše je nastaveno, jak  má být včetně kojence kolmo na prso a navíc bonusu, že po kojení můžete v noci rovnou usnout a spát do dalšího kojení. 😉
  5. Dieta při kojení
    Ohromně se mi osvědčilo vynechat kravské mléko při kojení, ušetříte si spoustu probrečených hodin Vašeho miminka. Kravské mléko je jedním z nejčastějších alergenů, které kojence dráždí a způsobuje koliky. Je dobré nahlásit bezlaktózovou dietu ještě před nástupem do porodnice, protože strava kojící matky bude v porodnici založená na mléčných výrobcích!!
    Samozřejmostí je vynechat jídla nadýmavá, pálivá a citrusy. Nikomu nepřeji zažít koliky a pláč malého miminka z důvodu špatné diety – kravského mléka.
    Pokud už by Vás potkal dokrm, trvejte na mateřském mléce a ne na umělém mléce. Většina porodnic je na to vybavená mléčnou bankou. 

    Třetí dítě – co je jinak
    Své třetí miminko už jsem nedala z ruky, setkala jsem se samozřejmě s nepříjemnými poznámkami od sestřiček, ale víceméně to respektovaly.
    Od první chvíle jsme byli spolu a užívali jsme si to, pokud plakal stačilo na něho mluvit, hladit a téměř okamžitě se uklidnil a přestal.
    Celou dobu jsme byli v kontaktu, ze začátku jsou doteky pro novorozence nové, často se vystraší, kdo na něho sahá, přeci jen tam odkud přichází přímý dotek nezná. Ale velice brzy si hlazení oblíbil a bylo vidět, jak se nastavuje a usmívá. Když mluvím o kontaktu, ano, byl se mnou v té infekční posteli a ano, opravdu jsem ho nezalehla ani neshodila z postele (samozřejmě byl ze své strany zajištěn zabržděnou postýlkou).
    Třetí syn se přisál hned na sále a dokonce se nechtěl ani pustit, protože jsme hrozně spěchali a museli ze sálu odejít, sestřička ho “odpojila”, takže už z porodního sálu jsme odcházeli s ragádou na prsu. Od té doby se už nechtěl přisát, zkoušeli jsme jak jsem viděla, že si dává ručinky do pusinky. Hodně spinkal až v noci (tu první noc!) se probudil a dumlil ručičky a hned se přisál, překvapilo nás asi oba, že šlo mlíčko. Za hodinu se vzbudil znovu a opět měl mlíčko a za další hodinu znovu. Tu první noc!! Tu noc, kdy jsem měla podle sester odpočívat a synek plakat někde sám. Rozkojil se tak, že jsme odcházeli už třetí den s přírůstkem na váze 160 g za den!! První dny jsme trávili výhradně spolu, neustále v blízkosti i doma, aby si zvykl na nové prostředí a na to, že máma je pořád s ním.
    Výsledkem toho všeho je spoKOJENÉ miminko, které krásně papá, dobře spinká a téměř nepláče, a to za to stojí přeci.. 😉